Věci mezi nebem a peklem
Věřil Karel IV. na magii, astrologii a numerologii? Jaká tajemství jsou zakódována do jeho staveb? Souvisela nějak politika s postavením nebeských těles? Raději kolem sebe nakreslete kruh svěcenou křídou, v tomto dílu budeme probírat záležitosti mystické, hermetické a okultní.
Boží mlýnské kameny
Nejstarší stojící kamenný most u nás je v Písku, Karlův přes Vltavu je až druhý. Ten písecký ovšem budovali na suchu, protože předtím svedli Otavu do umělého koryta. To ale v Praze nešlo, a tak museli most stavět pod vodou, což byl ve středověku problém. Vyřešili to tak, že na dno řeky uložili rošt z dubových klád, ten zatížili kamennými základy a teprve na nich vztyčili pilíře. Při opravě částí pobořených povodní se zjistilo, že Karlův most nestojí na kamenech obyčejných, ale na mlýnských. Kulaté mlýnské kameny s otvorem uprostřed představovaly dávný magický symbol věčného koloběhu, Slunce a také spravedlnosti, jak se to dodnes dochovalo ve rčení o božích mlýnech, které melou pomalu, ale jistě.
Tajemství pod Bruncvíkem
Na kamenném hřebenu pilíře Karlova mostu, který stojí na Kampě hned vedle Vltavy, stojí socha rytíře, kterému se říká Bruncvík. Ten ani jeho předchůdce, zmrzačený palbou děl při obléhání Starého Města Švédy, však nejsou důležití. Mnohem zajímavější je podstavec, na němž socha stojí. Ten vznikl už za vlády Karla IV. nebo jeho syna Václava a je zdobený záhadnými reliéfy. Na jeho čtyřech stranách jsou vytesané čtyři postavy a každá drží rozvinutý pergamen. Čas ale barvy už dávno smyl a my se asi nikdy nedovíme, co bylo na svitcích psáno. Ale to zdaleka není všechno. Na římse pod pergameny je celkem osmnáct štítků se záhadnými znaky, které připomínají kamenické značky nebo alchymistické symboly. Pokud je rozluštíte, možná objevíte recept na domácí výrobu zlata.
Nahoru a dolů
Když si přečtete, že Karel IV. založil kamenný most přes Vltavu v Praze dne 9. července 1357 brzy po východu Slunce v 5 hodin a 31 minut, nezní to nijak senzačně. Jakmile však toto datum napíšete celé v číslech, dostanete vzestupnou a sestupnou řadu lichých čísel od jedné do devíti: 1357 9. 7. 5:31. Také horoskop tohoto okamžiku byl výjimečný. Ascendent (čili bod na obzoru, kde vychází Slunce) ležel ve znamení Lva, což mělo stavbě zaručit Boží milost, lev byl navíc symbolem Českého království. Slunce a Saturn byly v konjunkci, to znamená, že obě nebeská tělesa byla pro pozorovatele na zemi téměř v zákrytu a jejich vliv se vzájemně zesiloval. Spojení ochranných vlivů numerologie a astrologie zřejmě zapůsobilo, protože Karlův most přečkal všechny povodně a stojí tu dodnes.
Velký slunostroj
Když si večer o letním slunovratu, tedy v nejdelším dni v roce, stoupnete přesně doprostřed průchodu Staroměstské mostecké věže, a sledujete zapadající slunce, uvidíte pozoruhodné představení. Slunce nejprve zapadne za střechu katedrály přesně nad hrobem svatého Václava. Po třech minutách ještě krátce vysvitne, jakoby probodané gotickými fiálami, nad místem, kde jsou uloženy ostatky svatého Víta. Potřetí a naposledy zlatý kotouč probleskne nad oltářem kostela Všech svatých, který postavil Petr Parléř u starého královského paláce. S hrobem svatého Václava se hýbat nesmělo, aby byl tedy tento úkaz viditelný, musel Petr Parléř v plánech posunout mosteckou věž. Asi proto je také Karlův most třikrát zalomený.
Apokalypsa
Kaple svatého Václava ve svatovítské katedrále má půdorys čtverce o hraně třinácti metrů. A v podobné výšce je i její klenba. Kaple má tedy tvar téměř dokonalé krychle. Lidem, kteří vyrostli v paneláku, se na tom nezdá nic divného, ale gotika hnala všechno do výšky. K pochopení skutečného významu kaple nám pomůže Apokalypsa, kde svatý Jan popisuje mystické město Nebeský Jeruzalém, který je stejně široký, vysoký i dlouhý. S trochou nadsázky tedy můžeme říci, že si Otec vlasti vybudoval kapli, která měla odolat všem hrůzám nadcházejícího konce světa, stejně jako si dnes někteří nadšenci na zahrádce kopou bunkr pro přežití třetí světové války.
Čistnaři vše čisté
V Karlově době se alchymie nazývala „čistnařstvo“ a alchymista byl „čistnař“. Už to, že středověká čeština měla pro tuto činnost vlastní výraz, svědčí o tom, že alchymie byla tehdy hodně rozšířená. Hledat Kámen mudrců nebo vyrábět umělého člověka homunkula si určitě nemohl dovolit kdejaký sedlák. Byla to zábava jen pro ty nejbohatší, a samozřejmě pro císařský dvůr. A proč vlastně čistnařstvo? Protože alchymií se rozuměl proces očišťování hrubé hmoty, dokud se nepromění ve zlato. Ale zároveň očišťování vlastní duše, která se měla zbavit nízkých pudů, sobectví a touhy po majetku. Takže když se to povedlo, čistnař sice vyrobil zlato, ale už ho k ničemu nepotřeboval.
Kobyla má malý bok
Palindrom je text, který se čte zepředu stejně jako zezadu. Třeba „jelenovi pivo nelej,“ což je nejen palindrom, ale také dobrá rada. Dnes je to jenom slovní hříčka, ale ve středověku lidé věřili, že palindrom ochrání stavbu, na které je umístěn. Zlí duchové se do něj chytí jako do pasti a v nekonečné smyčce musí číst nápis stále dokola, takže nemají čas škodit. Dvojice takových ochranných palindromů byla nalezena pod střechou Staroměstské mostecké věže:
S I G N A T E S I G N A T E M E R E M E T A N G I S E T A N G I S
a R O M A T I B I S U S B I T O M O T I B U S I B I T A M O R.
Výklady smyslu těch textů se různí, ale vlastně na tom vůbec nezáleží: důležité je, že se do nich démoni chytili. Bůhví, kolik se jich tu za dlouhá století nashromáždilo, všichni už mnohomilionkrát přečetli nápisy sem a tam a roste v nich vztek. Rozhodně ten nápis nemažte, osvobození zlí duchové by věž jistě zničili během okamžiku!
Astrologie je věda
Když Karel IV. založil pražskou univerzitu, na filozofické čili artistické fakultě se jako všude v Evropě vyučovalo sedmero svobodných umění, mezi něž patřila také astronomie, tehdy ještě nerozlučně spojená s astrologií. Zatímco dnes je astrologie považovaná za pavědu a byla vytlačena do bulvárních novin, ve středověku ji brali vážně. I Karel měl na svém dvoře astrology, s nimiž se radil nejen o tom, kdy je vhodná chvíle k zakládání staveb, ale také o všech důležitých státnických rozhodnutích.
Nebezpečná koruna
Karel IV. pro svoji korunovaci na českého krále nechal zhotovit nádhernou korunu ze zlata posázenou drahokamy, kterou pak věnoval svatému Václavu. Na lebce našeho národního světce také spočívala, pouze s výjimkou dalších korunovací. Do křížku na jejím vrcholu Karel vložil trn z Kristovy trnové koruny. Český král se tím připodobnil k samotnému Spasiteli, vládci nebe i země. Karel skutečně hluboce věřil v posvátnou podstatu své vlády. Ostatně už v mládí dosáhl toho nejvyššího kněžského svěcení, při kterém se ještě mohl oženit a mít děti. Svatováclavská koruna je tedy jakýmsi komunikátorem mezi pozemskou a nebeskou sférou. O to smutnější je, že ten svatý trn z ní už někdo ukradl.
Až lev zastíní orla
Východní průčelí Staroměstské mostecké věže zdobí celkem šestnáct různých erbů. Ze všech nejvýš na všechny ostatní shlíží znak svatováclavské orlice poseté ohnivými plameny. Ještě kousek nad orlicí stojí na konzoli socha lva, ne však dvouocasého heraldického, ale s jedním ocasem, možná tedy astrologického. Každý rok v pravé poledne 15. června, čili na svátek svatého Víta, se stín lva na věži dotkne pravého rohu štítu s orlicí. Snad je to inspirováno astrologickým proroctvím, podle něhož se na nebi spojí znamení lva se souhvězdím orla, což si Karel vykládal jako symbol obnovení římské říše českým králem.
